Jistě, nejsme všichni stejní, a tak je ne každý přímo nadšen, když si má jít poslechnout Vivaldiho nebo Wagnera. Ne každý se těší do koncertní síně, kde se většina těchto poslechů odehrává. Ale proto je zde možnost volby. Nemusíte tam chodit a můžete jít na svůj metal, nebo pank hard rock. To už sice spousta lidí za hudbu nepovažuje stejně jako hip hop, nebo to, když se za doprovodu hudebních nástrojů něco vypráví, což jest pak nazváno tuším rap. Ovšem pokud se to někomu líbí je to jeho věc. Jen by tím nemusel rušit ostatní lidi. Což se bohužel u této „hudby“ stává a dochází pak ke zbytečným konfliktům.
Milovníci dechovky nebo právě vážné hudby také nikoho neruší. Zavřou se třeba do Rudolfina a nikdo je nemusí poslouchat. Vážná hudba je zde proto, aby oslovila ty, kteří ji mají rádi a kteří si ji také rádi poslechnou. Můj partner je absolutní hudební ignorant, a přece i on se občas zaposlouchá do něčeho, co by do něj nikdo absolutně neřekl. Carmina burana nám občas zazní pokojem stejně jako něco od pana Wagnera, který je citován již výše. Ovšem nepohrdne ani Bedřichem Smetanou nebo něčím od pana Dvořáka. Běžně však poslouchá populární hudbu spíše z těch dávných let, tedy osmdesátých a tak.
Jistě, dá se namítnout, že sebelepší aparatura nedá člověku to, co mu dá v koncertní síni. Ano, s tím se dá souhlasit, ale ne vždy má člověk dost času na to, aby mohl nějaký ten koncert navštívit. Navíc, pokud bydlíte v malém městě nebo na vesnici, tak se na takovou slávu nedostanete vůbec. Pokud však bydlíte třeba v Praze tak to jistě není žádný problém, jenže ne všichni tam bydlí. Proto poslechu vážné hudby se nedá vůbec nic namítat a lze ji doporučit každému, kdo má jen trochu hudebního vnímání a má pocit, že ví, co je to nádhera hezké hudební kultury. Pokud se chcete dozvědět ještě něco více, tak tedy klikněte na odkaz o něco výše.